„Co děláš ve škole?“ „Jsem ve stresu.“ Proč samotné přidávání psychologů problém nevyřeší

„Co děláš ve škole?“
„Jsem ve stresu.“
„A co děláš ve stresu?“
„Dělám chyby.“

Tuhle krátkou konverzaci jsem měla se studentkou šesté třídy základní školy. Byla to jednoduchá otázka. A díky druhé otázce jsme šly do hloubky. Když slyšíte odpověď, uvědomíte si, jak hlubokou pravdu obsahuje. Stres vede k chybám. Chyby vedou k nejistotě. A nejistota vede k tomu, že lidé přestanou mluvit, přestanou se ptát a přestanou věřit sami sobě. A to se dnes netýká jen dětí. Týká se studentů, učitelů, rodičů i ředitelů škol.

„Když je člověk ve stresu, přestává se učit a začíná jen přežívat.“

Smutná čísla o duševním zdraví dětí

Podle Národního monitoringu duševního zdraví dětí v České republice vykazuje až 40 % dětí známky střední až těžké deprese a přibližně 30 % dětí trpí úzkostmi. Odborníci zároveň upozorňují, že problémy se často objevují už na prvním stupni základních škol. Školy i ministerstvo školství proto hledají řešení, jak posílit psychologickou podporu ve školách. Jenže samotné přidávání psychologů nemůže vyřešit základní příčinu.

„Duševní zdraví dětí se nezlepší jen tím, že budeme řešit následky, musíme změnit prostředí, ve kterém děti vyrůstají.“

Učitelé jsou často vyčerpanější než studenti

Podle průzkumů pedagogických fakult a organizací zaměřených na wellbeing učitelů zažívá velká část pedagogů dlouhodobý stres, přetížení a vyhoření. Učitelé musí zvládat administrativu, výuku, komunikaci s rodiči i psychologickou podporu studentů. Zároveň ale často nemají nástroje, které by jim pomohly vést ve třídě otevřený dialog o emocích, vztazích a vnitřní rovnováze.

„Unavený učitel nemůže vytvářet prostředí, ve kterém budou děti psychicky v bezpečí.“

Ve školách se učí mnoho informací, ale málo o životě

Ve školách se děti učí matematiku, jazyky, přírodovědu nebo historii. Ale velmi málo se systematicky mluví o tématech, která rozhodují o tom, jak lidé zvládají život. O úzkosti. O odvaze. O sebevědomí. O emocích. O stresu. O nadměrném přemýšlení. O vnitřní rovnováze. Přitom právě tyto oblasti dnes patří mezi nejdiskutovanější témata ve světě psychologie, leadershipu a moderního vzdělávání.

„Informace nás učí o světě, ale porozumění sobě samým nás učí, jak v něm žít.“

Proč se o těchto věcech děti dozvídají až v dospělosti

Mnoho lidí objevuje až v dospělosti koncepty jako jsou růstové myšlení, kruhy vlivu, práce s návyky nebo vnitřní motivace. Čtou knihy o osobním rozvoji, leadershipu nebo psychologii. Přitom právě tyto myšlenky by mohly dětem pomoci mnohem dříve. Už ve školce. Protože nastavení mysli vzniká v dětství. Každý lídr začínal ve školce.

„Nastavení mysli se formuje v dětství, ne až na manažerských školeních.“

Stačí začít klást otázky

Když se během týdne setkám s desítkami dětí, studentů nebo učitelů a zeptám se jich, jak se ve škole cítí, odpovědi jsou často podobné. Stres. Přehlcení. Málo času. Nuda. Únava. Nemusíte dělat složité dotazníky. Stačí se ptát. A právě otázky jsou často tím, co ve vzdělávání chybí nejvíce.

„Vzdělávání nezačíná informací. Vzdělávání začíná otázkou.“

Čtyři oblasti, které formují člověka

Proto vznikla ASPINTOA. Vzdělávací systém, který spojuje čtyři oblasti, které podle nás formují člověka nejvíce. Komunikaci, vztahy a porozumění. Osobní rozvoj. Duševní zdraví. Wellbeing. Tyto oblasti nejsou oddělenými předměty. Jsou to základní stavební kameny života. A právě proto by měly být přirozenou součástí každé výuky.

„Když se učíme rozumět sobě i druhým, začíná skutečné vzdělávání.“

Čtyři nástroje, které mění způsob výuky

Z těchto čtyř oblastí vznikly čtyři komunikační nástroje ASPINTOA – WORDESO, DIALOGIS, GRAMMAX a INFITY. Každý z nich otevírá prostor pro komunikaci, sdílení názorů, práci s jazykem i hlubší porozumění tématům. Spojením těchto nástrojů vznikla ASPINTOA metoda, která pomáhá učitelům vést aktivní výuku a studentům mluvit o tématech, která dávají smysl.

PILÍŘNÁSTROJCO ROZVÍJÍ
KomunikaceWORDESOschopnost mluvit, pojmenovávat myšlenky a rozumět slovům
Osobní rozvojDIALOGISsdílení názorů, otázky, porozumění sobě i druhým
Duševní rovnováhaGRAMMAXpráce s myšlením, strukturou a rozhodováním
WellbeingINFITYširší souvislosti, smysl, vnitřní rovnováha

Když se tyto čtyři oblasti spojí, vzniká prostředí, ve kterém studenti přemýšlejí, komunikují a rostou.

„Když studenti začnou mluvit, začíná skutečné učení.“

Vzdělávání jako prostor pro rozhovor

V ASPINTOA vzdělávacích programech budete se studenty mluvit každý týden například o tématech jako jsou nadměrné přemýšlení, odvaha, odolnost, emoce, sebevědomí nebo vnitřní rovnováha. A to v češtině i v angličtině. Ne jako teorie. Ale jako rozhovor. Protože komunikace je jedním z nejdůležitějších nástrojů, které si děti odnesou do života.

„Komunikace je dovednost, která rozhoduje o tom, jak budeme žít.“

Vzdělávání můžeme změnit společně

ASPINTOA tvoří vzdělávací programy, produkty, projekty a digitální platformu, která funguje jako sdílená knihovna. Pro školy, učitele, rodiče i studenty. Každá škola tak může začít mluvit o věcech, které formují život. Společně můžeme vrátit do vzdělávání prostor pro otázky, vztahy a porozumění. Protože když se změní způsob, jakým spolu mluvíme a jak se vzděláváme, může se změnit i svět kolem nás.

„Budoucnost vzdělávání nezačíná v učebnicích, ale v rozhovoru mezi lidmi.“

Chcete vidět, jak tento přístup funguje v praxi? Připravili jsme pro vás ukázkové materiály z programu ASPINTOA na téma Overthinking / Nadměrné přemýšlení. Materiály můžete použít ve třídě, doma s dětmi a s dospělými, při diskuzi se studenty, při výuce angličtiny nebo češtiny.

Součástí materiálů jsou 6 podtémat, otázky, deníky, knihy a story book podle metody ASPINTOA. Stačí otevřít materiály a začít. Stáhnout materiály zdarma. Zaujaly vás? Pak máte možnost zažádat o přístup do digitální knihovny na 1 měsíc zdarma a projít si kompletní systém v angličtině A – C2, přes 150 témat namluvených a zpracovaných podle ASPINTOA metody pro lepší komunikaci a rozvoj vzdělávání.

Šárka Králíčková

Komunikační systém a nástroje pro školy, které chtějí, aby studenti mluvili, přemýšleli a rozuměli sobě i druhým.


Zdroje a data

Údaje uvedené v článku vycházejí z veřejně dostupných výzkumů a studií o duševním zdraví dětí a o prostředí českého školství.

Národní monitoring duševního zdraví dětí a adolescentů v České republice
Výzkum realizovaný Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ukazuje, že přibližně 40 % dětí vykazuje známky středně těžké až těžké deprese a přibližně 30 % dětí vykazuje známky úzkosti.
Zdroj: Národní ústav duševního zdraví (NUDZ)

Wellbeing ve školách – české a mezinárodní studie
Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že psychická pohoda studentů výrazně ovlivňuje jejich schopnost učit se, komunikovat a spolupracovat. OECD i další vzdělávací organizace upozorňují, že wellbeing studentů je jedním z klíčových faktorů kvality vzdělávání.
Zdroj: OECD – Education and Well-being Reports

Stres a vyhoření učitelů
Podle studií pedagogických fakult a výzkumů zaměřených na pracovní podmínky učitelů patří učitelská profese mezi skupiny s vyšším rizikem stresu a syndromu vyhoření.
Zdroj: Pedagogické fakulty univerzit v ČR, studie o pracovním zatížení učitelů

Duševní zdraví a vzdělávání – mezinárodní kontext
Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že duševní zdraví dětí a dospívajících je jednou z nejvýznamnějších výzev současného vzdělávání a veřejného zdraví.
Zdroj: World Health Organization – Mental Health of Children and Adolescents

Komentáře