Konkrétní plán ve třech krocích – pojďme dostat studenty na ty střední školy, o které mají zájem

Tenhle článek obsahuje dva zcela konkrétní kroky k řešení:

PRVNÍ KROK – zajištění kapacit

• Střední školy mají v tuto chvíli naplněné třídy (případně ještě pár volných míst) a učitele v počtu dovést k maturitě právě tyhle denní studenty.
• Pokud by se rozhodli řešit situaci a chtěli by navýšit kapacity školy, není reálné včas zajistit další kapacity budov a násobné počty pedagogů. Ale to není vůbec potřeba.
• Virtuální třídy – dálkové, online studium. To není nic nového, některé školy již takto dávno fungují. Jde o prokázaný model výuky. Není pro každého, ale je funkční, ověřený.
• Cesta je přitom opravdu jednoduchá: škola požádá kraj a MŠMT o navýšení kapacit. Kraje i MŠMT deklarují (viz můj minulý článek), že by jim to s radostí povolili. Opravdu doufám, že si sypou popel na hlavy a je jasné, že by to bylo pro ně nejjednodušší, rychlé, snadný krok, který mohou udělat pro děti, které ještě čekají, stojí fronty, bojí se, trpí úzkostmi…

Považujme tento krok hypoteticky za vyřešený. (Já vím, ředitelé, že je za tím spousta dalšího papírování, ale na ulici nám zůstaly děti! A možná jsou mezi nimi i Vaše vlastní.)

VÝSLEDEK:

Přijatí studenti. Peníze pro školy. Status studenta zůstává. Navýšení/snížení kapacit do budoucna vyřešeno. Nemusíme přijímat nové učitele ve velkém počtu, ani hned.

DRUHÝ KROK – sdílení know-how – výuka

• ŠKOLA SE ROZHODNE PRO VLASTNÍ PLATFORMU
  • Nyní v některých školách funguje např. Moodle, LMS Learndash, Mioweb, TEAMS, a jiná prostředí nebo další e-learningové platformy.
• nebo LIDÉ S VIZÍ NABÍDNOU VLASTNÍ PLATFORMU, BUDOUCÍ GLOBÁLNÍ TŘÍDY
  • Výhodou takového řešení může být rychlost a kvalita, do budoucna pak potenciál pro rozvoj směrem k opravdovým školám budoucnosti, nevýhodou pak nutnost naučit školy s platformou pracovat. 
  • obě řešení považuji za rovnocenná a použitelná 
• SDÍLENÍ KNOW-HOW A OBAVY UČITELŮ
  • Učitelé se nemusí bát o své know-how. Žádné totiž nemají. (Au, já vím, že to bolí!) Nechte mě to, prosím, vysvětlit. Vaše hodnota je ve vás, v lidech, v lidskosti, v tom, jak umíte navazovat vztahy, jak se studenty komunikujete, jak se na ně díváte, jak jim pomáháte stát se dospělými. Vaše osobnost je vaše hodnota. A ano, pokud máte svoji unikátní ochráněnou metodu nebo metodiku, pak máte i své know-how, které sdílíte dál. Pokud ale učíte češtinu, matematiku, psychologii, angličtinu, ekonomiku, stojírenství, time management, leadership, komunikaci, IT, dějepis, sociologii atd., tak tohle know-how je dostupné všem a vy můžete pustit ten strach v sobě, že jste jediní, kdo ho umí a že v něm musíte být perfektní. Už to bylo vynalezeno. Už to lítá po světě i bez vás. Cítíte tu úlevu? 
  • Pokud jde o obavu: “Někde bude kolovat video jak učím ve třídě” – vůbec není cílem nahrávat celé hodiny, kdo by za půl roku nebo za rok ocenil sledování zápisu do třídní knihy, že ano. Nahrávaná videa můžou být pohled na to “co a jak děláte”, obrázky či videa s vaším hlasem, rozpohybované prezentace – možností jsou mraky. Konec obav, pojďte hledat řešení. Nebudete muset dokola opakovat to samé znova a znova. Víte, kolik energie vám zůstane? Na co? No na vás a na vaše studenty, kteří se právě moc rádi učí “to stejné”, co najdou i jinde, právě od vás! Protože ve vás je mnohem víc než znalosti. Váš hlas, váš přednes, vaše empatie, váš cit pro spolupráci, vaše kreativita, vaše zvídavost je to, co je přitahuje a proč chtějí matematiku slyšet právě od vás a ne od robota a nebo od kolegy. A váš kolega? Ten zase přitáhne pozornost jiných! Pro všechny je tu místa dost. 
  • A pokud by to byla společná platforma, můžete stejnou věc vysvětlovat jinak a každý si vás najde a bude se vzdělávat tak, jak mu vyhovuje. No, není to paráda? Vy tak budete mít i víc času na sebe a na zkoumání nových věcí, které se ve světě objeví, abyste studentům přinášeli aktuální novinky. Žijeme ve světě, který se neustále mění.
  • Věřím, že učitelé si získají zpět uznání, pokud budou neustále vepředu a budou vyhledávat v chaosu informací to nejdůležitější a záživně to předávat dál. Snad jsem vás přesvědčila a videa vás už netrápí. Navíc je nahrajete jednou a pak už budete “jen” destilovat novinky a jak byste studentům mohli pomoci věci pochopit. A nebudete na všechno sami. Videa vám mohou natočit i odborníci z praxe, z firem.
• Učitelé zůstávají učit ve školách a v online světě pomáhají studentům studenti z vyšších ročníků pedagogických, i odborných fakult. Jeden student má na starost např. 1 online klub (10 studentů), tj. potřebujeme 220 aktivních studentů z univerzit (při představě 2.200 studentů, kteří by studovali online). Propojovali by se spolu v předem určený čas denně a trénovali spolu, povídali si, pomáhali dotahovat projekty. Pro ně by to byla skvělá praxe do budoucna. Samozřejmě, že studentů a skupin může být více/méně, různě propojené. 1x měsíčně by byla možnost vidět se offline o víkendech. Studenti mají mezitím také svoje známé, další volnočasové aktivity, rodinné aktivity, takže nejsou chyceni doma v pasti.

VÝSLEDEK

Digitalizace školství a know-how světa. Učitelé zpět odborníky, od kterých se studenti rádi učí. Propojení z firmami a odborníky z praxe. Plus přímá praxe ve firmách. Studenti z univerzit zapojeni do učení s neustálou praxí a min. časovou náročností. Studenti se učí být více samostatní, mít návyky, být zodpovědní za své učení. Do budoucna můžete s lehkostí přijímat zahraniční studenty.

Poznámka trochu bokem: Pokud ještě nemluvíte cizím jazykem, začněte. Věřím, že budoucnost je ve sdíleném vzdělávání. Bez jazyka bude v pasti, i když vám AI pomůže. Otevře se vám celý svět. Je to smutný pohled, když profesoři neumí ani základy. A nebojte se, nejste v tom sami. Každý se v něčem neustále vracíme na začátek. Důležité je sebrat odvahu a začít.

Takhle připravujeme platformu my. Jen jsem náš systém změnila na vaše školní předměty a v nich se skrývají další projekty. Proč byste nemohli i vy?

A MÁ O TO VŮBEC NĚKDO ZÁJEM?

Zeptala jsem se dětí, zda by na dálkové studium nastoupily. Ptala jsem se dětí, které se právě dostaly na nižší gymnázia a potom dětí, kteří odchází z deváté třídy. Toto jsou jejich odpovědi:

• Dala bych přednost online, pokud bych se nedostala na denní, protože šikana na základce, ve třídě není žádnej dobrej kolektiv. Od začátku školního roku nemám ve třídě nikoho, kdo by se za mě mohl postavit, když mi někdo něco takovýho dělá. Jenom proto, že já jsem já, tak jsem při hodinách často ignorovaná (Poznámka: rozumějte, chytrá).
• Vyhovovala by mi samostatnost. Chci si jít po obědě zaběhat a pak se třeba učit. Nebo se mi líp učí věci večer než brzy ráno.
• Naše učitelka je závislá na špatných známkách. Nevyzkouší nikoho, u koho ví, že to má prostě dobře nebo že to umí.
• Kamarádka při matice dostala otázku a zamyslela se a řekla. “Hmm”. Dostala poznámku, že houká v matice.
• Chyběli by mně spolužáci, vedle kterých sedím a legrace o přestávce.
• Tak to já sedím ve třídě sám, radši si dám sluchátka. Naše třída je divně rozdělená na skupinky. Nemáme dobrý kolektiv. Šel bych studovat dálkově. Ale jsem rád, že jsem se dostal.

Zeptala jsem se rodičů:

• Měli bychom strach, že bude doma zavřená a bude jí chybět socializace.
• Pokud by nebyla jiná možnost, tak určite ano, vlastně je to takový moderní styl výuky. Kamarády a zábavu má v odpoledních hodinách. Nápad s propojením se studenty z fakult se mi líbí. Mladí tíhnou k mladým.
• Doufám, že se vláda postará a tohle nebudu muset za rok řešit. Byl bych naprosto frustrovaný. Dáváme do vzdělávání spoustu peněz.
• Můj syn bude za pět let řešit, jak na střední. Za pět let. Zní to absurdně, ale raději se zapojuji nyní, protože když náš stát nezareagoval od roku 2008 na začátek silných ročníků, tak je otázka, jestli vůbec stihne nějaké řešení během příštích pěti roků. Strašný. Lepší skvělá škola online než skončit se základkou, ne?

Zeptala jsem se učitelů:

1. Nechci natáčet videa. Ne každý může jít na střední. (Poznámka – tento přístup nyní nechápu, vždyť se nedostaly děti, které měly třeba 80 bodů!)
2. … (ticho)
3. Smysl mi to dává. Musíš fakt hodně chtít věci změnit. Byla by to asi velká zátěž pro ředitele to dát všechno dohromady. Propojit studenty, kapacita platformy, videa a učitelé, víkendy. Kapacitně a do budoucna určitě řešení. Jsem zvědavá, kdo bude první. (Poznámka – na tohle by přeci nemuseli být školy vůbec samy, od toho tu je propojení s firmami, platformami, školami atd.) 

Zeptala jsem se ředitelů:

1. Museli bychom dostat povolení navýšit kapacitu. Učitelé by nechtěli sdílet své know-how. (Poznámka: nebo by ta to schovávali neochotu točit videa)
2. Dálkově funguje třeba Lyceum (Školy Březová) nebo Karlínské Gymnázium plus další střední školy, vzory jsou, zkušenosti jsou, může to být cesta.

A teď bych se ráda zeptala vás všech.

1. Jaké překážky nebo naopak výhody vás napadly?
2. Je to opravdu nereálné nebo je to cesta vpřed?
3. A hlavně, dokážeme se co nejdříve postarat o všechny děti, které chtějí studovat a místo pro ně není?

Napište mi nebo sdílejte s ostatními. Posílejte článek do škol, kam se snaží dostat vaše děti. Nebojte se kontaktovat kraj nebo MŠMT. 

Pokud se mýlím, napište mi také. Bude to přínosné pro mě, i ostatní.