
Jak se dítě naučí rozhodovat správně, pokud za něj vždy rozhodujeme my?
Čím jsou děti starší, tím méně situací má jedno jednoduché řešení. Začínají se rozhodovat samy. Setkávají se s tlakem okolí, skupiny i digitálního světa. Musí rozpoznávat, čemu věří, co považují za správné, kde jsou jejich hranice a za čím jsou ochotné stát.
A právě tady se etická výchova stává něčím mnohem hlubším než souborem pravidel o tom, co se smí a nesmí.
Třetí program ASPINTOA® HODNOTY, ROZHODOVÁNÍ A ODPOVĚDNOST proto otevírá 12 témat: Hodnoty, Dobro a pravda, Rozhodování, Důsledky rozhodnutí, Zodpovědnost vůči sobě, Zodpovědnost vůči druhým, Morální dilemata, Vliv skupiny a tlak okolí, Solidarita a dobrovolnictví, Digitální chování a etika online, Změny a Nové vztahy a nové prostředí.
Tentokrát už otázky nemusejí mít jednu správnou odpověď.
Je správné říct pravdu vždy? Co když pravda někomu ublíží? Co udělám, když skupina chce něco, o čem si myslím, že není správné? Jsem odpovědný/á jen za to, co udělám, nebo také za to, co jsem mohl/a udělat a neudělal/a? Mění se naše chování online? A proč někdy napíšeme na internetu něco, co bychom člověku nikdy neřekli do očí?
To jsou otázky, které děti potřebují promýšlet, ne se učit jejich předem připravené odpovědi.
Proto i třetí program pracuje s metodou ASPINTOA® 4D Learning – LEARN · SHARE · IMAGINE · CREATE.
Dítě nejprve získává informace a pojmy, potom formuluje vlastní názor a poslouchá názory ostatních. Následně dostává problém, dilema nebo konkrétní situaci. Musí se rozhodnout, vysvětlit své rozhodnutí, podívat se na možné důsledky a případně svůj původní názor změnit.
A právě možnost změnit názor je důležitou součástí vzdělávání.
Nechceme děti učit pouze obhajovat to, co si myslely jako první. Chceme je učit naslouchat argumentům, vidět situaci z více perspektiv a být schopné říct: „Teď o tom přemýšlím jinak.“
V části CREATE mohou studenti vytvářet vlastní etická dilemata, pravidla digitální komunikace, rozhodovací scénáře, projekty pomoci druhým, návrhy změn ve škole nebo řešení situací, se kterými se skutečně setkávají.
A tím se dostáváme k podstatě celého programu.
Cílem etické výchovy nemůže být dítě, které umí zopakovat, co je správné.
Cílem by měl být mladý člověk, který dokáže přemýšlet o tom, co je správné, rozhodnout se a převzít odpovědnost za své rozhodnutí.



